Největším přínosem starých odrůd, jejichž historie sahá stovky i tisíce let do minulosti, je jejich rozmanitost – jak v barvách, chutích, tvarech, vlastnostech, tak i ve využití ovoce. V sadech, v alejích i jako solitéry v krajině tvořily postupný a oku lahodící přechod z obydlené části do volné krajiny.

Staré ovocné odrůdy:

• jsou časem prověřené,
• jsou odolné vůči některým chorobám, škůdcům i mrazu či suchu,
• jsou dobře známé podmínky, které jim vyhovují, 
• mají silné kořeny a vyžadují tak později menší péči člověka,
• bývají zdrojem pro další šlechtění nových odrůd,
• poskytují kus domova a potravy i různým živočichům a rostlinám.